Přibližně před týdnem jsem začal na doporučení známého sledovat seriál Heuréka - Město divů. Prý perfektní seriál, který není takovým tím typickým americkým seriálem, ale jeho kvalita je mnohem výše než je obyčejný seriálový brak. Aktuálně jsem se dostal přibližně do poloviny třetí série tohoto seriálu a domnívám se, že více než 30 dílů tohoto seriálu rozloženého do více než dvou sérií je čas na zhodnocení seriálu - zhodnocení seriálu jako celku, příběhu, pointy a seriálové nitky, která se táhne celým seriálem, a která víceméně tvoří návaznost jednotlivých dílů.
V hodnocení tohoto seriálu budu poměrně kritický. Netvrdím však že seriál je úplně špatný. Nápad dobrý. Hodnotit budu spíše zpracování a přístup autorů ke zvoleným tématům. Jistě se najde mnoho odpůrců, kteří se mnou nebudou souhlasit - jejich názor má však stejnou váhu jako můj. Já jsem stejný divák jako oni. Své hodnocení bych rozdělil do více bodů:
1. Čím mě seriál nejvíce zklamal?
- příběhem , seriálovou nitkou, přístupem k potenciálu seriálu - zvolené téma (maximálně futurologicky založená témata), kterými se seriál a jeho hrdinové zabývají jsou nečekaně stereotypně zpracovány. Problém daného dílu je řešen tak základní metodou, která není divákem očekávána a defakto daný problém není možné v praxi (ani seriálové) takto vyřešit. Například hudbou Jackovy sestry není možné vyřešit problém hmyzu, který se vyvine z egyptské královny. Toto je opravdu postavené na hlavu, a v podobných přístupech seriál zapadá mezi typický americký brak. Nebo chytrý asfalt (defakto automatika, ale automatiku nezajišťuje GPS, ale vozidlo kterému napovídá vozovka (skrz pneumatiky??) ) způsobující halucinace řidičů vozidel využívajích služby chytrého asfaltu a jejich spojitost s vesmírnými signály. A podobných příkladů bych našel více. Nechci zde však rozepisovat scénář téměř každého dílu.
- po prvním dílu, kdy Jack Carter do Heuréky zavíta defakto s neznámým vězněm (později známým jako jeho dcerou) a poznává Archimédovu ulici a potkává děti, běžné obyvatele, co si po chodníku "čmárají" nějaké vzorce ve stylu Pythágora, Einsteina a podobně, úroveň seriálu spadá někam k nule a defakto od druhého dílu první série není v žádném dílu řešeno nic jiného než "běžné" problémy Heuréky.
- všichni umí všechno - kromě svého oboru se všichni hlavní hrdinové (Carterem nevyjímaje) zajímají defakto o všechny vědní obory, které se dají v lidském poznání nalézt. Tu fyzik, dle potřeby astrolog, astronom, ale také doktor. Opravdu seriál udiví tím, co všechno umí cca 5 hlavních postav.
- pohyblivost v běžném světě s nepohyblivými proměnnými - například rozházený časoprostor, kdy jeden hlavní hrdina žije v jiném časoprostoru než jiný, nebo se vrátí, aby změnil v minulosti něco, a děj současnosti se poté udává jiným časoprostorem než je reálný atd. - složité na popsání, ještě složitější na pochopení. Je to prostě něco, co nedává smysl.
2. Čím mě seriál nejvíce potěšil?
- no toho moc nebude. Téměř mě nic nenapadá. Možná právě svým futurologickým pojetím. Ale i v něm je vidět jistá dávka zaujatosti a velice nízké úrovně zpracování. Omezené přístupy do jednotlivých sekcí, nadšenost jednotlivých hrdinů zakrývá odborný zájem - ten by měl spíše převažovat.
3. Má seriál děj / seriálovou nitku?
- defakto nemá. Až na určité díly, které mají jediný cíl. Vyvolat v divákovi opak. Například když do Heuréky zavítá bývalá Jackova manželka, která se zajímá o to, kdy se k ní vrátí Zoei. Nebo kdy je vidět určitá spojnice ve vztahu mezi Alison a Nathanem. To je defakto všechno. Tímto seriál zapadá naprosto mezi typický seriálový brak, který se na současných TV okruzích vysílá.
4. Úroveň seriálových postav
- jedním slovem nízká. Nejvyšší úroveň a roli v celém seriálu má nečekaně detektiv Jack Carter (hlavní role), ve spolupráci s Alison Blakeovou, do konce druhé série Nathan Stark, dále Henry Deacon (Carterův hlavní poradce naprosto ve všech vědních oborech), Zoe (Carterova dcera) a Sára (Carterův dům) - ve všem, co se kde šustne, má povětšinou prsty.
- dalšími hrdiny seriálu jsou jednotliví vědci s Global Dynamics, ti se ovšem vyskytují převážně pouze v jednom dílu, a tak se jejich vliv na seriál jako celek nedá příliš hodnotit. Obecně úroveň seriálu moc nezvyšují, ale ani nesnižují. Většinou jde o nějaké šílené vědce, kteří mají šílenou myšlenku a kteří s ještě šílenější (což už většinou ani moc nejde) myšlenkou pomohou problém odstranit.
Mám-li napsat nějaké konečné stanovisko o tom, má-li potenciální nový divák seriál shlédnout, mé stanovisko by bylo mírně negativní. Důvody jsou po přečtení článku téměř jasné. Seriál zanechává v divákovi více negativní pocit, než pocit - ano, to chci vidět ještě jednou. Mé rozhodnutí je jasné, na třetí sérii se nejspíše dodívám, ale současně vysílaná čtvrtá série mě již nezajímá.
|
